| Marie, vy ste milovnica vôní. Venujete sa nie len ich predaju a štúdiu ale i tvoreniu od základu. Čo pre Vás znamená/vyjadruje vôňa či parfém a ako vnímate tú cestu kým vznikne konečná synergia.
Svá vonná díla vnímám jako olfaktorickou vzpomínku, a obvykle nejde o konkrétní vzpomínku na konkrétní věc či situaci. Je to spíš imaginární vzpomínka – fantazie… Vzpomínka na časy, které si ani pamatovat nemohu, a derou se na povrch – řekněme – z kolektivní paměti. Tyto „vonné vzpomínky“ se staly mottem mé práce, a protože asi nejvýstižněji pojmenovávají můj záměr, tak jsem si toto motto zvolila (a zaregistrovala) i jako svou značku – „Fragrant Memories“. Cesta k parfému u mne začíná dost obyčejně – přivoním k nějaké esenci ze svého kufříku, což dělávám, když si chci odpočinout, a někdy se cosi „sepne“ a spustí lavinu a já se vezu a hledám, která další vůně se k ní „hodí“, aby vytvořila otisk mé podvědomé vzpomínky, která chce být vyjádřena. Takto obvykle tvořím, když je to jen „pro mne“. Samozřejmě když tvořím pro jiné, tak tu „lavinu“ ideálně spustí klient/ka, když se mi snaží předat svou představu. |
|
Definice pojmu "syntetická vůně"
V kosmetických a drogistických produktech můžeme k parfemaci použít:
|
|
Termín „syntetický“ znamená „uměle vyrobený“. Otázkou pak je, z jakých zdrojových surovin se požadovaný produkt, v našem případě vonná látka, vyrábí.
Lze využít vedlejší produkty vznikající při zpracování ropy a těm se vyhýbám. Mnohé jsou totiž prokázané jako karcinogenní či jinak zdraví škodlivé a také jejich výroba není nijak šetrná k životnímu prostředí, tudíž nám škodí dvakrát. Navíc ropa patří k neobnovitelným přírodním zdrojům. |
Dalším zdrojem syntetických (uměle vyrobených) vonných látek jsou chemické sloučeniny získané z přírodních rostlinných, tedy obnovitelných zdrojů. Nejvíce se asi používá chemická sloučenina alfa-pinen, která se obvykle získává z pryskyřice borovic. Z ní se dá vyrobit různými chemickými reakcemi mnoho vonných látek použitelných k ovonění např. drogistických či kosmetických produktů. Také se používají pro výrobu parfémů. Zde je otázkou, jaké látky jsou k reakci potřeba a zda jsou nebezpečné či znečišťují prostředí. |
Jak je ovšem rozpoznat v produktech? Nejjednodušší je používat certifikovanou přírodní a bio kosmetiku či ekologické přípravky, které musí splňovat určitá kritéria, které zakazují látky nebezpečné pro zdraví a životní prostředí.
Přípravky se složkami vyrobenými z ropy nedoporučuji nikomu, ale vyhnout by se jim měly zejména děti a těhotné/kojící ženy či nemocné osoby.
|
| Je niektorá z vyššie uvedených možností akceptovateľnou alternatívou a náhradou esencií v kozmetike a produktov do domácnosti tak aby nebola zdraviu škodlivá?
Jako náhražku celých neupravovaných EO lze použít vonné izoláty získané přímo z EO. Případně syntetické vonné látky získané z rostlinných zdrojů (viz výše). Ovšem pozor, tyto látky samy o sobě nezaručují zdravotní nezávadnost. I tyto látky mohou poškodit zdraví, pokud jsou použité špatně: tedy v nevhodné koncentraci, nebyl proveden správný výběr nebo byl zvolen nevhodný způsob aplikace. |
|
Je pravda, že ak má produkt v zložení esenciálne oleje a to nie len pre vôňu ale aj účinky, a zároveň má v zložení konzervanty ktoré sú “driáky”, účinok esencie je tým pádom nulový a ostáva len prázdny marketing?
Ano, zastávám tento názor. Pokud je kosmetický/drogistický přípravek založený na minerálních olejích, nebo je obsahuje, a obsahuje vonné látky, konzervanty či emulgátory, které pocházejí z petrochemického průmyslu a jsou prokazatelně škodlivé, tak přítomnost éterických olejů, či přídavek přírodních rostlinných olejů, nevyváží negativní efekt těch látek a mívám u těchto produktů pocit zmarnění. |
| Jeden z hlavných rozdieľov medzi vôňou prírodnou a syntetickou je v jej účinku na našu psychiku. No ako vieme i u prírody“ dávka rozhoduje o tom či je to liek či jed”. Sú produkty, v ktorých by ste rozhodne doporučila siahať na čisto z esenciálnych olejov, a produkty, kde veríte, že syntetika nie je úplne na škodu ako náhrada prírody?
Přítomnost EO mi dává smysl tam, kde lze využít jejich účinků, tedy zejména v terapeutických přípravcích a přírodních kosmetických produktech. Použití „syntetiky“, pokud myslíte produkty vyráběné z ropy jako jsou vonné látky, emulgátory, konzervanty, fixativy apod. používané v drogistických a kosmetických přípravcích, pro mne není přijatelné, a pokud to lze, vyhýbám se takovým přípravkům. Používám jen ekologické drogistické produkty (prací prášky, mycí prostředky atp.) a certifikovanou přírodní nebo přímo bio kosmetiku. A pak tu jsou parfémy – to je specifická kategorie. Parfém (vonný koncentrát rozpuštěný v alkoholu) od odborníků je komplikovaná skladba tónů složená obvykle z desítek složek – éterických olejů a přírodních i syntetických izolátů. Parfém v zásadě nepotřebujeme, je to luxus. Resp. býval to luxus v dobách, kdy se vyráběl pouze z přírodních složek a byl vzhledem k ceně dostupný jen pro bohaté. Ovšem na konci 19. století s rozvojem chemie se začaly vyrábět první syntetické vonné látky a přispěly ke zlevnění a rozšíření parfémů. Díky tomu se parfém stal součástí každodenní rutiny osobní „hygieny“. Část světové produkce parfémů je tvořena zcela ze syntetických sloučenin – to jsou ty nejlevnější parfémy; část z kombinace syntetických a přírodních složek – podle poměru syntetických a přírodních složek lze do jisté míry určit kvalitu (není to samozřejmě jediné hledisko kvality – záleží z jakého úhlu pohledu to hodnotíte). A dnes je parfém poskládaný z čistě přírodních složek (celých éterických olejů a živočišných produktů) opět luxusem.
Syntetické složky se v parfémech používají obvykle:
|
Vzhledem k tomu, že v průmyslově vyspělém světě 40-60 % žen (ale samozřejmě dnes už i mnoho mužů) používá parfém každý den, jde o obrovské množství. Pokud bychom chtěli celou produkci parfémů převést na zcela přírodní suroviny (éterické oleje), nabízí se otázka, zda je to vůbec možné. Rostliny pro svůj růst potřebují vhodné podmínky a jsou závislé na počasí. Ty, které jsou v parfémářství zejména zajímavé, patří k těm vzácným, které nelze pěstovat kdekoliv a výtěžnost bývá nižší (typickým příkladem z těch známějších je růže a jasmín, santalové dřevo či oud). Již nyní vzrůstající poptávka tlačí na vyšší produkci, ale přírodní cyklus se nedá obejít, má své zákonitosti. Např. santalové dřevo musí růst nejméně 18 let, aby se z něj dal destilovat EO. Tradiční dodavatel santalového EO (nejžádanějšího druhu santalu – Santalum album) Indie dnes v podstatě nemá, co vyvážet. Nezodpovědný přístup způsobil, že se populace santalu snížila natolik, že je jen otázkou času, kdy se dostane na seznam ohrožených druhů. Každopádně již dnes se jeho vývoz, dřeva i produktů z něj, kontroluje. Stejný osud potkal růžové dřevo (Aniba roseodora), to už na seznamu CITES je a obchodování s ním je přísně kontrolováno, potřebujete speciální povolení. A pak jsou tady živočišné produkty: např. mošus (pižmo) se získává z kabara pižmového, který patří k ohroženým druhům. Ale už před sto lety se hledala syntetická náhrada pižma, protože přírodní surovina byla drahá a nebyl jí dostatek. V dnešních parfémech syntetická náhražka mošusu tvoří i 30 % z vonné složky. Je téměř v každém parfému. A tak bychom mohli pokračovat dále. Dají se tedy zcela nahradit syntetické složky v parfémech těmi přírodními? Teoreticky ano, ale ne v masovém měřítku. Konvenční parfémy vyráběné pro globální trh vždy budou obsahovat minimálně část syntetických složek (zdůvodnění viz výše). Malé řady parfémů z čistě přírodních surovin určené pro širší trh mají ovšem také problémy, obvykle musí připravit jednodušší recepturu a pečlivě vybrat takové složky, u kterých nebude problém s jejich pravidelným zajištěním. Přírodní parfémy často obsahují vedle celých éterických olejů i izoláty (zde by tedy měly být jen čistě přírodního, rostlinného původu), protože to zjednodušuje míchání, přináší to zajímavé efekty a snižuje to cenu. Trochu jsem se o parfémech rozepsala, abych mohla nastínit danou problematiku a zdůvodnila svou odpověď: u parfémů si musí každý rozmyslet, co od něj očekává a co je ochoten pro to „obětovat“.
|
|
V čom vidíte cestu von z prehnaného nadužívania aromaterapie?
Nevím, zda bych použila termín „nadužívání“, protože se nabízí otázka: vzhledem k čemu? S čím to lze porovnat? Např. v porovnání s používáním syntetických vonných látek to samozřejmě tak nevypadá. Ale souhlasila bych s tím, že se EO mnohdy užívají nevhodně a ne-ekologicky. A kde vidím řešení? Pokusím se to rámcově shrnout: při terapeutické práci, je potřeba dodržovat doporučená dávkování a používat přednostně snáze dostupné EO. Vzácné EO si pak vyhradit spíše na práci s emocemi/psychikou, protože se aplikují obvykle formou inhalace a jejich spotřeba je tak nízká. Pokud se podíváme na užívání éterických olejů např. v drogistických produktech, jako jsou prací prášky a mycí prostředky, mýdla, kde slouží k ovonění produktu, tak tam je opravdu využívání EO mnohdy nelogické. Osobně mi to připadá jako plýtvání, protože se to všechno spláchne do odpadu. Připadá mi zvláštní, že lidé, kteří chtějí být ekologičtí, a proto si kupují eko drogérii a bio kosmetiku, si to neuvědomují – výroba přírodních éterických olejů se nedá neustále navyšovat, je závislá na možnostech a kapacitě přírody a jejích zákonitostech.
|
Nemyslím si, že by se člověk musel vzdát vonného požitkářství úplně, ale měl by zapojit selský rozum a citlivě posoudit, kde přítomnost éterického oleje dává smysl a kde ne a jaký druh EO zvolím. Nemám například ráda, když jsou prací prášky a aviváže parfémované, preferuji ty bez vůně. Používám parfémy nebo tělové oleje s éterickými oleji a nechci, aby se jednotlivé vůně vzájemně přetlačovaly. Vyrábíte-li například funkční luxusní přírodní mýdlo nebo pleťový olej, tak tam je samozřejmě přidání éterického oleje, který plánovaný účinek podpoří, opodstatněné. Výrobce přírodního/ekologického drogistického zboží, kteří chtějí přírodní EO použít jen k ovonění, bych vyzvala, aby primárně vybírali z těch EO, které jsou snadno dostupné, resp. EO z rostlin, které nemají se svou populací potíže a nejsou ohrožené narůstající spotřebou. A možná ještě lépe by měli používat vonné izoláty z rostlinných surovin. |
 |
 |
Je niečo na čo by ste našich čitateľov rada upozornila alebo na záver za seba povedala k parfemáciám?
Přikláním se k názoru, že jedním z našich největších současných problémů je spotřeba – nadměrná spotřeba ve všech oblastech. Vyšší spotřeba navíc obvykle vede k většímu plýtvání. Marketingové strategie ve všech odvětvích, a bohužel je to vidět i u mnohých firem z přírodních a alternativních oborů, žene spotřebitele do vyšší spotřeby, ale zejména u „přírodních“ oborů (v našem případě prodej EO a navazující obory) to jde zcela proti logice věci. Spotřebu přírodních surovin nemůžeme neustále navyšovat. Nemáme žádnou druhou planetu Zemi, kde bychom si to všechno mohli pěstovat! Ráda bych tedy apelovala na všechny aroma-spotřebitele/-lky, aby své nákupy zvažovali a koupené EO (či další přírodní suroviny) opravdu spotřebovali (dle doporučení odborníků). Příroda je k nám štědrá, vraťme jí to svou ohleduplností a respektem.
Marie Noe / Oshadhi
|